Národní agentura udělila organizaci Základní škola a mateřská škola Ostrava-Hrabůvka, Krestova 36A, příspěvková organizace, grant z finančních prostředků rozpočtu Evropské unie na projekt s názvem „Škola pro život“ v rámci programu Erasmus+, KA 1: Vzdělávací mobilita jednotlivců.
Vedení školy mělo možnost v rámci mobility Structured Educational Visits to Schools and Training Seminars in Iceland navštívit několik islandských škol, dozvědět se mnoho nejenom o islandském školství, ale také o přírodních podmínkách Islandu a o jeho historii. Kursu se zúčastnilo 96 ředitelů a učitelů ze 14 různých zemí. Mohli jsme si vzájemně vyměnit zkušenosti z oblasti školství a navázat budoucí spolupráci mezi školami.
Zajímavosti z islandských škol:
Žáci mají povinnou školní docházku od 6 do 16 let.
Na gymnázia odchází žáci až po ukončení povinné školní docházky.
Učí se zde dle státní osnov, tzn. že si každá škola nevytváří svůj vlastní školní vzdělávací program.
Všichni žáci i učitelé výborně komunikují v anglickém jazyce – žáci 9. ročníků, kteří nás prováděli po škole, uměli odpovědět na jakoukoliv námi položenou otázku.
V každé škole se nachází nádherná prostorná knihovna zásobená mnoha knihami a časopisy s informačním centrem a společenskými hrami, která je využívána i pro samotnou výuku.
Velký důraz kladou na výuku řemesel, aby žáci byli v budoucnu na ostrově zruční a soběstační: pro výuku předmětu Světa práce jsou zde v dílnách nástroje a stroje všeho druhu, šicí stroje, pračky, žehličky, mixéry, nejrůznější materiály od dřeva až po látky, bavlnky, nitě, laky a barvy…
Některé školy jsou vybavené technicky více, jiné méně. Ve školách mohli žáci využívat filmové studio pro mediální výuku, iPady k natáčení animací, techniku pro hlášení předpovědi počasí, 3D tiskárny a roboty pro výuku robotiky. Silniční pravidla se učili pomocí trenažérů car simulators a nechyběl ani flight simulator.
Ve školách chodí žáci pouze na boso či v ponožkách, včetně hodiny tělesné výuky, na rozdíl od učitelů, kteří nosí do tříd venkovní obuv. Na otázku, zda žákům boty nechybí, se nám dostalo odpovědi, že se jedná o jedinou výsadu učitelů.
V samoobslužné jídelně si žáci nabírají zeleninu ze salátových barů jako to máme v naší jídelně, ale také hlavní jídlo, což je vede ještě k větší samostatnosti.
O velké přestávce vyráží děti ven za každého počasí v průběhu celého roku. Nezáleží na tom, jestli venku napadlo půl metru sněhu nebo zrovna mrholí. Na drsné počasí jsou místní obyvatelé zvyklí.
Zajímavosti o Islandu:
Na Islandu s rozlohou 103 125 km2 žije 343 000 lidí.
60% obyvatel Islandu žije v Reykjavíku.
Počasí je specifické svou proměnlivou povahou. V závislosti na okolnostech se změní i během 15 minut, kvůli drsnému podnebí se zde daří obchod s outdoorovými věcmi, které jsou vyrobeny z vlny a z dalších funkčních materiálů včetně velmi odolného goretexu.
Velkou část roku je zde málo slunečního svitu. Problémy s nedostatkem přirozeného světla mají zejména lidé, kteří se zde přistěhovali z jiných zemí. V nemocnicích poskytují světlo v osvětlovacích místnostech.
Islanďané jsou velmi ekologičtí a chrání své životní prostředí a chovají se s úctou k veřejnému prostoru. V prodejně např. neobdržíte sáček na ovoce a zeleninu.
Využívají geotermální energii pro vytápění bytů, škol, firem, skleníků, ale také chodníků, na kterých v zimě neuklouznete.
Geotermálních pramenů využívají pro koupání v bazénech, lagunách a tzv. hot pointech, které se nachází po celém ostrově.
Island a Faerské ostrovy jsou jediné země na světě, kde nejsou žádní komáři
Island má největší banánové plantáže v Evropě.
Za celý pobyt jsem neviděla islandskou bankovku, ani minci, protože v platebním styku využívají hojně platební karty.
Potraviny tady nakoupíte 2,5 x dražší – chléb nebo kousek ryby za 120 českých a nápoj v restauraci i za 300 korun – možná proto ty platební karty.
Parlament Islandu byl založen v roce 930, takže je nejstarším aktivním parlamentem na světě.
Islandská policie nenosí zbraně. Co se týče registrované kriminality je tady velmi nízká, a především násilné trestné činnosti je zde registrováno velmi málo.
Islanďané nezamykají domy, ani auta.
Některé vysoké školy musí studenti navštěvovat v jiných zemích, protože se zde určité obory nenachází.
Až do 1. března 1989 bylo pivo na Islandu nezákonné. Nyní se v tento den slaví každoročně v Reykjavíku Biordagur neboli Den piva.
Island představuje nádhernou přírodu, ale velmi se zde rozmáhá turismus.
Islanďanům vadí neukáznění návštěvníci, kteří při honbě za dokonalými snímky porušují zákony, bezostyšně ničí přírodu a neváhají kvůli tomu platit pokuty.
Ročně na ostrov přijíždí dva a půl milionu lidí z celého světa.
Snad zájem turistů neohrozí jedinečnost krásného Islandu.
Věřím v to, že se nám inspiraci z islandských škol podaří převést do praxe.